Rybniční ekosystém

Přestože je rybník obvykle vybudován především k odchovu několika málo druhů ryb, v krajině vytváří celý unikátní ekosystém. Rybníky sice vytvořili lidé pro své potřeby, ale příroda si jejich okolí i prostor pod hladinou proměnila k podobě své. Každý jistě známe mnoho živočichů a rostlin, kteří se u nás vyskytují především u rybníků.

            Ekosystém rybníků se řadí mezi stojaté vody. Ekosystémy stojatých vod mají několik společných znaků. Většinou je v nich uzavřený koloběh živin, který není tak závislý na okolí. Obvykle mají zřetelnou hranici. Voda zde proudí pomalu a v různých směrech. Vzhledem k tomu, že průměrná hloubka českého rybníku nepřesahuje 1,5 metru, charakter fauny a flóry se z většiny podobá tomu, jaký najdeme na dně jezer.

            Ve vodě, ať už v jezeře nebo v rybníku, rozlišujeme tři biotopy. Litorál představuje porosty na dně i kořeny a organismy které sahají pod něj. Bentál označuje dno nádrže se všemi jeho obyvateli a pelagiál je název pro oblast volné vody, ve které se také pohybuje většina chovných ryb.

            Zásadní pro správné fungování rybníku je rybniční flóra. Existuje mnoho druhů rostlin, které jsou v Čechách spojeny výlučně s rybníky a dalšími stojatými vodami. Nejznámější a nejrozšířenějším druhům patří rákos obecný, který kolem rybníků vytváří hotové stěny. Ale jako vyšší rostliny z rybníku trčí i mnoho jiných, například orobinec nebo rdesno obojživelné. Na jaře se na rybníku setkáme také s jasně kvetoucími rostlinami, s kosatci, blatouchem bahenním, stulíkem žlutým nebo vzácněji i s krásným leknínem bílým.

            Místní fauna je nesmírně bohatá ve vodě i v okolí. Kromě ryb nacházíme v rybnících i mnohé druhy hmyzu. Každý, kdo se někdy koupal v rybníku, viděl na hladině ladné bruslařky či vodoměrky nebo robustnější vodní brouky – vírníky a potápníky. Ve vodní mase se nachází sladkovodní zooplankton, perloočky, buchanky nebo vznášivky, který je nemírně důležitý jako potrava pro další obyvatele ekosystému. Ne tak nadšení asi býváme, pokud nalezneme některé podvodní tvory, jako pijavky (chobotnatka) nebo různé plže. Na dně také vyrůstají larvy vážek, jepic a pakomárů. V bentálu žije ale také další zvířata, která končí nebo spíše končívala na našem talíři. Raci i škeble rybničné jsou dnes chráněni zákonem.

            K okolí rybníků neodmyslitelně patří i různá zvěř, která si tolik na pobyt ve vodě nepotrpí, ale dělá jim dobře vlhko, či hojnost potravy. Z ptáků spatříme obvykle racky, rybáky, kachny, volavky, potápky či labutě. Méně často se nám povede zahlédnout bukače, orlovce říčního nebo krásně zbarvené ledňáčky. Rybníky jsou samozřejmě i hojnou líhní pro různé obojživelníky, především žáby a ropuchy. Místní prostředí se líbí však i plazům a rybníků můžeme často nalézt hlavně užovky. Stejně jako v téměř všech jiných ekosystémech i zde se uchytili nějací savci. Těch spjatých s vodou, jako jsou bobři, rejsci, ondatry nebo vydry není tolik  a jsou často ohrožení.

            Některé rybníky dokonce slouží k cílenému odchovu ohrožených živočichů. Zvláště chráněná zvířata jsou odchována pod dohledem v rybníku, aby se mohla posléze opět vysazovat do přírody, kde je často vymýtila změna podmínek nebo lidská činnost. Takto se odchovávají chráněné druhy ryb (střevle potoční, mník jednovousý, jelec jesen) nebo rak říční a rak kamenáč. Ti jsou obzvlášť citliví na čistotu vody a proto v kritickém ohrožení. Tak mohou rybníky sloužit nejen k chovu pro zisk ale i k záchraně mizejících živočišných druhů.